🔐 Jak moc nám škodí chemikálie v domovech? (52. Q&A call s Rozárkou Jílkovou)

Milé lifehackerky a lifehackeři,

posíláme záznam a zápis z 52. klubového callu s Rozárkou Jílkovou z RECETOXu Masarykovy univerzity. Rozárčina sugestivní prezentace nám vnesla trochu znepokojivý pohled na chemické látky, které nás trvale obklopují, ačkoli je smysly moc neregistrujeme. Proč to řešíme, čemu to vadí – a co s tím můžeme dělat?

🎙️ O čem jsme si povídali?

Paní doktorka nás provázela svou parádní prezentací a odpovídala průběžně na dotazy.

Východiskem a také základem Rozárčiny profesní specializace je otázka, jaký je vliv vnitřního prostředí na naše zdraví? A rovnou odpovíme, že velký, protože uvnitř budov a dopravních prostředků trávíme většinu času. Podívejte se níže – mě osobně to trochu děsí. Pro nás bílé límečky je údaj o 90 % času stráveném „uvnitř něčeho” nejspíše dost přesný.

Problém je v tom, že ve vnitřních prostředích je spousta věcí: nábytek, spotřebiče, podlahové krytiny a další vybavení. A tyto věci obsahují škodlivé chemické látky, které se odpařují a taky vážou na částice prachu. To, že trávíme čas uvnitř defacto plně obklopeni chemickými látkami, znamená, že se tyto látky nevyhnutelně dostanou do našeho těla: vdechováním, dotykem i s jídlem a pitím.

Paní doktorka srozumitelně, ba přímo polopaticky, vysvětlila metodu pro výpočet rizik, přičemž vše se točí kolem tzv. referenční dávky a míry expozice. (Neděste se, je to mimořádně zajímavé).

O jaké látky vlastně jde? Někdy jsou to výrobní složky či bezděčné meziprodukty výroby; jindy jsou to látky, které se přidávají dodatečně. Typicky ve snaze zabránit potenciálním škodám. Sem patří zpomalovače hoření, které mají velký potenciál ohrozit naše zdraví, plodnost a well-being zejméína v dlouhodobém měřítku.

Kazí nám život – a když hoří, tak ho zachraňují

Rozárka nám význam a rizika zpomalovačů hoření vysvětlitla dost poutavě. Nevěděl jsem, že se povinně přidávají do nábytku, elektroniky či koberců, aby při požáru daly více času na útěk. Fun fact: veřejné prostory a veřejné dopravní prostředky musejí kvůli množství lidí splňovat podmínku vyšších hladin zpomalovačů v materiálech – čím více lidí, tím více času trvá poslednímu, než uteče (produkty jen pro domácnost proto mají trošku nižší množství zpomalovačů). Bohužel, molekula zpomalovačů se podobá hormonu tyroxinu, což pak narušuje naši hormonální rovnováhu (tzv. endokrinní disrupce). Přestože se staré typy nejtoxičtějších zpomalovačů nahrazují bezpečnějšími alternativami, těch velmi škodlivých máme kolem sebe pořád dost.

Ftaláty: kosmetika je jich plná

Dále jsme si nechali vysvětlit ftaláty, bisfenoly a pesticidy. Ftalátů bylo podle dat ze studie CELSPAC v domácím prachu ze všech sledovaných látek nejvíc. Tělo je sice rychle vyloučí, ale přijímáme jich tolik, že je nestíhá odbourávat. Nejvyšší hladiny v moči měli lidé, kteří hodně používali šampony, deodoranty, tělové mléko či lak na nehty a trávili nejvíc času uvnitř. Ftaláty se do kosmetiky přidávají i záměrně, aby nesly vůni. Rada, která z toho plyne? Paní doktorka to rozebírá podrobně, já zde jen stručně: hledejte kosmetiku bez ftalátů a ideálně ve skleněných dózách (plastové či plastem zevnitř potažené opět ftaláty obsahují).

Jenže vyhnout se všem toxinům je docela těžké

Bisfenoly jsou v plastu, kterým je zevnitř potažená většina konzerv i kovových lahví. Vyšší hladiny měli lidé, kteří častěji používali parfémy a pili energetické nápoje či slazené limonády, a to právě kvůli obalu, ne obsahu. Je důležité zdůraznit „not-so-fun-fact”, že i plechovky, kelímky či zdánlivě papírové krabice s nápoji jsou zevnitř potažené plastem. Ten jednak obsahuje problematické chemické látky, ale také se sám o sobě mechanicky uvolňuje a vstupuje do organismu v podobě mikro- a nano- plastu (téma mikro-/nanoplastů jsme neotevírali – ale plánuji na call pozvat odborníka přímo na toto téma). Jediná 100% jistota, pokud jde o materiál obalu, je nejspíše čiré sklo (mmch nerez může být za jistých okolností také problematický materiál).

Podobně jako u většiny uvedených toxinů, ani u pesticidů nás nezajímají ani tak akutní otravy, ale chronická toxicita, protože jsme jim vystaveni denně. EU pro potraviny stanovuje limity reziduí a namátkové kontroly ukazují, že je překračují maximálně zhruba 2 % vzorků. U biopotravin to v roce 2025 bylo 0 %, což je současně i jistý lifehack ke snížení expozice (na druhé straně: biopotraviny jsou zase náchylnější na plísně ap.).

🍇 Další vybrané tipy

Co dalšího zajímavého zaznělo na callu?

• 🖐️ Ruce si myjeme nejenom kvůli patologickým mikrobům (byť ty méně patologické zase trénují naši imunitu). Na naší kůži se ale hromadí také zpomalovače hoření z elektroniky a nábytku – a skrze ruce se pak dostávají do úst. Stejná logika platí i pro mobilní telefony, které nosíme všude a občas podáváme dětem.
• 🚗 Automobil je specifické vnitřní prostředí. Jde o prostor se spoustou syntetických materiálů plných zpomalovačů hoření. A ano, pozor: když auto stojí na slunci a vnitřní teplota vystoupí na 70 °C, těkání chemických látek do vzduchu extrémně narůstá... vždy masivně vyvětrejte. Běžná ulice bude nejspíše méně jedovatá než vnitřek rozpáleného auta.
• 💨 Větrání má význam nejen z hlediska nárůstu CO₂ („vydýchaného vzduchu”), ale i z pohledu snížení koncentrace nežádoucích chemických látek. Proto měřiče CO₂ (kdy hodnoty vyskočí nad 1000 ccm) slouží i jako šikovný indikátor, že je potřeba vyvětrat.
• 🌱 Pokud chcete snížit expozici, vsaďte na přírodní materiály: vlněné koberce a čalounění, skleněné nádoby na potraviny, minimalizaci plastů v kontaktu s teplým jídlem a nápoji (mimochodem, kyselé nápoje nejvíc narušují strukturu plastu, a proto vedou ke zrychlenému uvolňování).
• 🏫 Jak jsem psal výše, veřejné budovy mají přísnější požární normy, a tudíž vyšší koncentrace zpomalovačů hoření. Počítejte s tím a v práci a v dopravních prostředcích větrejte ještě víc, než doma (opět jde o vyvážení rizik: větrání by mělo probíhat za předpokladu, že např. není extrémní smogová situace).
• 🖨️ Máte 3D tiskárnu? Dejte ji raději mimo byt, nebo alespoň mimo ložnici.
• 🔥 Nikdy nepalte plasty, ale ani vlhké dřevo. Nepoužívejte bez větrání svíčky. Při hoření vznikají karcinogenní dioxiny (u jmenovaných věcí i další látky). Téma probíráme v callu celkem podrobně.
• 📉 Pozitivní vývoj! Data z biomonitoringu mateřského mléka ukazují, že koncentrace starých persistentních látek (dioxiny, DDT, PCB) v české populaci od roku 2001 klesají.

předprodej už dnes
SUPERLETÍ – nejnovější vědecké poznatky o superagerech

Co miluju na knize Erica Topola Superletí, je autorova přísnost k tomu, co v medicíně lze a nelze považovat za prokázané (a je přísnější než Sinclair a než Attia). Za autorem stojí obrovská znalost, včetně té tacitní. A taky renomé jednoho z největších expertů na světě (370000+ citací, 1300+ vědeckých prací).

Superleté používám jako meta-rozcestník pro hledání odpovědí z různých oblastí zdraví a medicíny v roce 2026. Je to kniha tom, jak se naše těla mění během života a co můžeme zlepšit – a co ne.

Bonus: lidskou zkušenost, rigorózní evidence-based přístup, masivní know-how i odpovědnost člověka nelze nahradit pomocí chatbota. Přesto je Topol velkým fanouškem technologií v medicíně, typicky využití DNA/genomiky a polygenních faktorů pro diagnostiku i prevenci. Je také propagátorem nasazení AI v medicíně: to rozebírá v samostatné kapitole.

Kniha je docela nabitá, a řekl bych zero bullshit, minimal bias, což je v této oblasti vzácné a důležité. Moc doporučuju všem 30+, kteří se staráte o své zdraví, nebo „jen” pečujete o své rodiče a prarodiče!

Předobjednat/koupit Superleté

Následuje záznam callu pro členy podporující Klub Lifehackerů.