🩳 Uno iPhone Duo Tre Quattro

Musím se přiznat, že je to poprvé po čtyřech letech, co jsem se opravdu těšil na novinku od Applu. Mám první generaci Apple Watch Ultra, Mac Studio a Macbook Air a do včerejška iPhone 15 Pro. Poslední roky mě nelákala ani představení nového softwaru – prostě nějak bylo, nějak bude. Čím to, že se z Apple ovce stal Apple starý mrzutý beran? Myslel jsem si, že jsem z toho vyrostl. A taky mě dlouhodobě štve, jak vedení Applu podlézá nejhoršímu americkému prezidentovi v dějinách. 

Mea culpa. V srpnu 2026, když se objevily první mockupy iPhone Dua, nadhled i hluboce morální geopolitický postoj zmizel. Z mnoha náznaků jsem jasně poznal, že se těším a že to nepřejde, navzdory tomu, že mě Kateřina znejistila poznámkou, že Duo vypadá jako kožené pouzdro na mobil pro důchodce.

Díky souhře šťastných okolností u dodavatele a faktu, že jsem si zařízení objednal už v srpnu, kdy ještě ani nebylo představeno, dnes mezi prvními držím v ruce malý zázrak technologie, na který by Steve byl pyšný. Anebo ne?

Preambule

• Toto není recenze. Je to rychlovka, emocionální braindump po 48 hodinách instalací, zkoušení, mazlení (ok, nojo), dobíjení a nervózního sledování, zda se přechod mezi displeji nezačíná nějak přehnaně vyboulovat.
• Dosud jsem skládačky nepoužíval – pár jsem jich držel v ruce, ale nemám s nimi zkušenosti. Počítejte s tím.

První dojmy: láska na prvních 48 hodin?

Duo se distribuuje v krabičce v pozici s roztaženými křidélky. Důvod je zřejmý: po skladování a rozbalení je vnitřní displej dokonale placatý. Všechno, co se s ním stane pak, je váš problém.

První zaklapnutí. Klepu se. Nezlomí se? Otevírám: neuvěřitelné.

Design a chování (otevřít/zavřít) bych charakterizoval jediným slovem: ňuňu. Někdo říká, že je Duo těžší, můj dojem se zatím ustaluje na „není citelně těžší než zlatá cihlička, takže ok.”

Vnitřní displej s nanotexturou je impozantní, áách, vykřikuju v kavárně. Vnitřní displej působí jako matná fólie od Paperlike za 20 dolarů, kterou jsem kdysi používal na iPadu – ale to není výhrada. Barvy jsou jasné, obrázky působí jako namalované na kvalitním papíře, lesky jsou minimální. Je to krásné a celá kavárna si stoupá a tleská.

Vnější displej je ale maličký. Nevadí mi to, ujišťuji se. Pro většinu věcí, které děláte „za běhu”, je to asi dostačující: takový malý iPhonek. Že by odvykačka závislosti na sociálních sítích? Jen dokud jej neotevřete, abyste pokračovali na dvojitém.

Trochu mě rozčiluje, kolik appek ještě není přizpůsobených a fungují jen v režimu „zoomované appky pro klasický iPhone”. Vývojáři zatím neměli zas tak moc času prozkoumat, jak se Duo bude vlastně vůbec používat, protože to ze simulátoru na Macu nezjistíte. (s naší appkou Melvil na tom také pracujeme) Některé aplikace (např. ty od Applu) jsou už hotové a na míru a vypadají opravdu božsky, protože využívají každý pixel či přechodů zvenku dovnitř a zase zpátky. Existují i appky, které jdou za hranice pixelů, dalo by se říct – například Tiny Computer (viz úvodní fotka postu).

Otevírání Dua mi zatím rve pružinky srdce! Mám vždy pocit, že každým otevřením trápím nejen mechanismus, ale taky samotný displej. Dcera uchopuje mobil do ruky a asi 10x zkouší otevírání a zavírání. Pláču, ale s teenagerem se nehádám. Dnes, asi po 50 otevřeních, je přechod v kloubu již lehce zvlněný; pochopitelné, ale nějak mě zklamalo, že Apple zatím nehacknul fyziku. Pochopil jsem, proč jsou tak pyšní na nanotexturu – ona totiž opticky maskuje to zvlnění – většinou to není vůbec vidět, musíte se snažit. Mazané.

Instalace eSIM (fyzickou SIMku už Duo vůbec nemá) proběhla triviálně během přenosu nastavení. Operátor se nějak dorozuměl se zařízeními a prostě to zařídil.

Všímám si, že Duo nemá tlačítko Akce. Dosud jsem jej měl nastavené na aktivaci zkratky pro vložení poznámky do Roam Research; a ano, věděl jsem, že mi bude chybět. Duo má ale tlačítko fotoaparátu. Zkouším hack, který zneužije toto tlačítko k otevření zkratky. Není to ideální, nefunguje to při zamknutém mobilu, ale zatím lepší než nic.

Duo též nemá FaceID, to jste věděli, že? Protože mé děti a táta mají iPad Air s TouchID a já ho mám na Mac Studiu + Macbooku, nevnímám Touch ID na Duu ani po 48 hodinách jako problém. Naopak, je to jakoby lepší. Nastavil jsem si víc prstů pro odemykání (zařízení držím pokaždé jinak), a také aktivuju Apple Watch jako odemykátko. Cvak a je to.

Přední selfie kamera je horší než na iPhonu 15 Pro (a samozřejmě ještě horší než na iPhonu 18 Pro) – nejspíše i proto, že je schovaná pod displejem, aniž by tam byl černý kruhový výřez. Nevadí mi to, prostě nebudu dělat selfie, stejně jsem starý a ošklivý.

Nyní přichází na řadu mé workflow (= oficiální důvod, proč jsem si Duo musel pořídit): čtení a poznámkování knih či PDF v aplikaci Readwise Reader. Bohužel, Readwise Reader ještě nemá verzi pro Duo! Počkám si a zatím můžu improvizovat.

Mým úmyslem je na zařízení číst i před spaním, samozřejmě. Potřebuju proto, aby nevyzařovalo rušivé vlnové délky světla. Pro ochranu před nimi můžete použít červené brýle, anebo pohodlněji softwarový filtr, který na displejích OLED (novější iPhony) skutečně nechá svítit čistě červenou složku.

Pro změření jsem použil profesionální spektrometr UPRTEK MK350S Premium a výsledek mne potěšil. Kromě maličké dávky zeleného světla obsahuje červený filtr téměř výhradně jen složky, které před usnutím nevadí.

Apple to risknul a já s ním: otázky zůstávají

Myslím, že jde o dobrý gadget pro každodenní nošení splňující parametry švýcarského nožíku v digitálním světě. Je jen o něco těžší než iPhone, ale dokáže se transformovat z iPhonu do maličkého iPadu a zpět. Jasně, je drahý a člověk aby chodil s ochrankou. Na druhé straně přináší něco unikátního: díky tradičnímu důrazu Applu na prolnutí softwaru, hardwaru i ekosystému jde o netradičně celostní zážitek. Něco takového jsem už dlouho nezažil. Praxe ukáže, zda nebude Duo vnímáno časem jen jako horší iPhone i horší iPad.

Pozoruju, že se otevírání vnitřního displeje vyhýbám – jednak pro něj ještě není dost full aplikací, a asi i podvědomě šetřím onen tajemný mechanismus (to brzy přejde). Ale především: v rozloženém stavu je Duo zranitelnější. Tipuju, že jej asi nebudu otevírat v tramvaji a už vůbec ne za chůze. Budu jej rozkládat až poté, co se bezpečně usadím nebo lehnu večer do postele?

Znamenalo by to, že by mi pro běžný denní shon měl stačit jen malý přední displej. Povede to k většímu detoxu od sítí a vyrušení (menší displej prostě není tak lákavý), anebo to vyhodnotím jako nepohodlné?

Dozvíte se. Zatím ňuňu!

Pár zajímavých odkazů

• screenshoty v článku jsem „obalil” do rámečků iPhonu pomocí open-source nástroje Federica Viticciho z MacStories – Frames-CLI (který je doplňkem k jeho zkratce Apple Frames pro iOS, jež v době psaní článku Duo zatím nepodporovala)
• pokud by vás zajímala spektrální skladba světelných zdrojů (displejů, žárovek), dejte mi vědět, změřím a pošlu výsledek
• na tomto webu lze nahlásit, zda už nějaká appka je či není přizpůsobená pro iPhone Duo; totéž ovšem můžete zjistit z App Store – od pátku bylo na full displej aktualizováno asi 8 aplikací, co jsem měl na mobilu