🔐 Záznam 50. callu - letní mix: audio jako lifehack, nová Oura 5, AI, ZX Spectrum a mnoho dalšího
Takhle si to užíváme, když máme jubilejní 50. call klubu Lifehacky! Tentokrát bez externího hosta a v podobě Tomova přehledu novinek, čerstvých nástrojů, nabytých zkušeností, závažnějšíchch otázek i kuriozních hacků
posíláme záznam a zápis z jubilejního 50. klubového callu, který proběhl bez expertního hosta, ale rozhodně ne bez expertního obsahu. Tomáš Baránek si pro vás připravil témata od klubových novinek přes tipy, jak udržet svá předplatná pod kontrolou, až po další díl vážného zamyšlení nad tím, co s námi a našimi mozky (a mozky našich dětí!) dělá podle nových studií generativní AI.
🎙️ O čem jsme si povídali?
Tomáš postupně prošel hned šest témat:
🎙️ Privátní podcast Lifehacky - záznamy callů jsou nově dostupné jako podcast na Apple Podcasts, Spotify, Overcast i dalších platformách a appkách. Dle odezvy nejen na Discordu jde o vítaný formát, který řeší problém s konzumací „za jízdy a za běhu”.
Rychlý přehled 10 nejpopulárnějších epizod poslouchaných ve formě podcastu za poslední 2 týdny Pozor: až 50. epizoda je první od založení podcastového kanálu – ostatní jsou defacto „doposlechy” zpětně.
💍 Oura 5 - co se změnilo oproti čtyřce, jak vydrží baterka a proč si tentokrát objednat měřicí sadu místo přímého nákupu.
🤖 Koutek kritického myšlení s AI – čínská studie o dopadu AI na výsledky dětí ve škole, never-skilling v medicíně a jak nepřijít o vlastní myšlení
🕹️ Bonus na závěr – konzole ZX Spectrum Retro a Tomův program v Basicu napsaný přímo pro lifehackery.
Vizuální průřez callem
Mozaika 50. callu.
🎙️ Novinky v klubu: privátní podcast
Od předpředminulého týdne mohou členové Klubu Lifehacky poslouchat záznamy callů jako klasický podcast – v libovolné přehrávací aplikaci, včetně Spotify. Stačí se přihlásit na webu, kliknout na Account settings, pak na Podcast view a zaregistrovat svůj privátní feed.
Pod kapotou běží služba Transistor, která se integruje s Ghostem (platformou, na které běží web a správa členství). Díky tomu se feed aktivuje automaticky při zaplacení členství a deaktivuje při jeho ukončení – žádná ruční správa pro malý tým. Oproti dosavadnímu Claapu má tato cesta zásadní výhodu: záznamy lze poslouchat s vypnutou obrazovkou a v pohybu. (Claap zatím pokračuje, ale uvidíme, jak s ním naložíme).
Oura 5 přišla nečekaně brzy po čtyřce a přinesla v podstatě jednu klíčovou změnu: prsten je výrazně menší a elegantnější – výrobce uvádí o 40 % kompaktnější design.
Praktické tipy a poznatky k Oura prstenu:
Výdrž baterie se pohybuje okolo 8–9 dní při běžném používání; při aktivním sledování sportovních aktivit klesá rychleji.
Pozor na velikost – vnitřní průměr Oury 5 je při stejné velikosti těsnější než u předchozích modelů. Kamarád Tomáše si objednal stejnou velikost jako vždy a musel prsten nechat vyměnit za větší. Nechte si raději poslat měřicí sadu.
Do sauny prsten neberte. Tomáš přičítá rapidní degradaci baterie u Oury 4 právě střídání extrémních teplot (sauna → studená voda a zpět). Prsten si nasazuje až po saunování, místo sebeměření taguje a o žádná významná data nepřijde.
Nabíjecí pouzdro s vlastním akumulátorem je geniální věc pro cestování – pojme několik plných nabití, takže při delší cestě nemusíte tahat nabíječku.
Tomáš doplňuje:
Ještě jedna zajímavost, která na callu nepadla. Oura (od generace 3 nahoru s předplatným) umí odhadovat tzv. Pulse Wave Velocity (rychlost pulzové vlny – ta souvisí s pružností tepen). K této heuristice přidává do mixu další biometriky jako VO2Max a HRV k vlastnímu výpočtu tzv. kardiovaskulárního věku. Samozřejmě, takové skóre je potřeba brát s velkou rezervou, neb algoritmu chybí hlubší kontext, např. další vyšetření (kalcifikace, hodnoty a trendy lipidů a glykemie). Přesto je zajímavé, že když své PWV měřím pomocí citlivějšího zařízení Withings Body Scan, hodnoty z obou zařízení jsou velice podobné, což mě nepřestává překvapovat.
PWV – rychlost pulzové vlny
💸 Předplatná pod kontrolou: Subscription Day
Narůstají vám výdaje za předplatná? Nám ano. Tomáš se v této souvislosti zmínil o jeho setkání s autorkami knihy Jak na sítě Eliškou Vyhnánkovou a Michelle Losekoot a zajímavé debatě nad ne/platícími předplatiteli. (Mimochodem, autorky plánují knihu o budování komunit). Co pratického z debaty vyplynulo?
Málokdo z nás stíhá. Co s tím? Podle Tomášova staršího článku je ideální začít vytvořením vědomého klíče pro rychlé rozpoznání, co je pro nás důležité – a tímto klíčem se striktně řídit. Druhým krokem je osvojení rutiny, kdy měníme zachycené informace v něco akčního a užitečného (=konzumovat méně, těžit více).
Každopádně, evidence předplatných (v souladu se zmíněným klíčem) je další skvělý způsob, jak si hlídat výdaje i informační zahlcení.
Tomáš k tomuto účelu už přes půl roku používá aplikaci Subscription Day (Mac + iPhone, synchronizace přes iCloud) a je s ní spokojený, vnesla mu pocit kontroly a přehledu do placených služeb (nejen obsahových):
Předplatná se zadávají ručně (nebo importem screenshotu z App Storu), ale aplikace pak hlídá termíny a posílá notifikace několik dní předem – na všechna zařízení naráz.
Zadání nového předplatného do appky je ale nezbytný krok vždy hned poté, co se k nějaké platbě zavážete.
Appka podporuje více měn včetně přepočtu, takže nemusíte počítat z eur na koruny při každém zadání. Je také snadné nastavit různé cykly opakování plateb i zadat „zrušeno” či „archivováno”.
Zobrazuje celkové výdaje po kategoriích, kartách i seznamech – a teprve tehdy si člověk uvědomí, kolik toho platí za věci, které skoro nevyužívá.
Je skvělé, že iPhone appka je plně synchronizovaná.
Slabé místo: občas aplikace zatuhává (ne úplně, a pak se rozjede). Vývojář na tom snad pracuje.
Subscription Day
🪟
Máte zkušenost s podobnou aplikací pro Android nebo Windows? Podělte se o ni v komentáři ⬇️ nebo na klubovém Discordu.
🧹 Letní úklid iCloudu: CleanMyPhone a CleanMyMac
Tomáš zmínil, že jeho rodině začíná přetékat rodinné úložiště s 2 TB na iCloudu. Hlavní podezřelí? Dlouhá videa natočená (kdysi dávno malými dětmi) omylem ve vysokém rozlišení či slow-mo. Gigabajty navíc! Jenže taková videa s přidanou sentimentální hodnotou mazat nelze. Lze je však zkomprimovat přímo na telefonu pomocí CleanMyPhone:
Aplikace projde vaši knihovnu a roztřídí obsah do kategorií: People, Travel, Family, Architecture, Food, Transport, Pets. V každé kategorii pak snadno najdete největší kandidáty na úsporu místa.
Funkce Compress Video zkomprimuje vybraná videa bez výrazné ztráty kvality – ze 750 MB klidně uděláte třetinu.
Živé fotky (Live Photos) lze převést na statické – ušetříte tím dramaticky místo. Tomáš má 123 GB jen v Live fotkách, ale zatím neměl srdce hromadně konvertovat.
Aplikace najde i rozmazané fotky, duplikáty a screenshoty – tyto kategorie lze mazat hromadně, ale Tomáš doporučuje alespoň letmo projet, zda mezi nimi není něco, co si chcete uchovat.
Celkem ušetřil přibližně 30 GB jen projitím těchto kategorií.
CleanMyMac (desktopová verze od stejného výrobce MacPaw) pak hlídá velké soubory, duplikáty, mailové přílohy, spouštěcí položky a správně maže aplikace i s jejich zbytky. Obsahuje i Cloud Cleanup pro Dropbox, Google Drive, OneDrive a iCloud.
Obě aplikace pro MacOS jsou také součástí alternativního appstoru Setapp.
Slabé místo: pozor na bug: pokud video nemáte stažené lokálně (je jen na iCloudu), komprese v iOS appce selže. Workaround: před kompresí video otevřete (a pak zavřete) přes Share sheet, čímž se stáhne lokálně.
🏋️ Posilovací gumy: cvičební pomůcka na doma i na cesty
Tomáš Baránek konzultoval výběr (posilovacích!) gum s Tomášem Liškou (je to tady jako v zoo), spolumajitelem vynikajícího brněnského gymu Cvičebna.cz – posilovny s trenéry pro malé skupiny, custom made vybavením a důrazem na zdravotní udržitelnost a individi fyzioterapii.
Závěry z konzultace:
✅ Gumy jsou nejuniverzálnější přenosná cvičební pomůcka – nahradí kettlebelly, chinky, pomohou i při fyzioterapeutické rehabilitaci.
✅ Hledejte primárně silikonové gumy (ne čistě gumové). Čistě gumové se rády záhy trhají.
✅ Různé tloušťky a síly nejsou jen marketing – potřebujete jemné přechody mezi zátěžemi. Proto i profesionální posilovny kombinují více značek.
✅ Skladování: nechejte viset ve volné poloze, střídavě v různých bodech, aby se gumy nedegradovaly ve zlomech. Není to úplně levné, když musíte dělat časté výměny.
💡 Bonus tip: silnější gumy poslouží jako odlehčení při shybech – strčíte do nich nohu a nadnáší vás, takže zvládnete shyby i tehdy, kdy ještě není síla na plnou váhu.
Tip na značku, kterou používá Tomáš: Truesteel (tato je zrovna ta nejtenčí, ale definitivně užijete).
(potud Pavel Pelikán, níže slovy Tomáše)
🤖 Koutek kritického myšlení: o AI a (ne)učení
Tomáš: Jak asi víte, AI občas používám, ale přistupuju k technologii kriticky; zajímám se o dopady na psychiku a kognitivní schopnosti i na roli člověka ve světě – vše v dlouhodobém horizontu. Přinesl jsem na call proto rychlé shrnutí tří odborných studií na související témata, která jsem poslední době studoval, a komentář jednoho zajímavého eseje.
1️⃣ Studie The Generative AI Learning Penalty sledovala přibližně 30 000 dětí (v Číně) ve věku 7–12 let a měřila vztah mezi hodinami strávenými s AI týdně a školními výsledky.
Zjištění nejsou překvapivá, i přesto jsou alarmující:
📈 Čím více AI → tím rychlejší odevzdání domácích úloh, tím lepší výsledky domácích úloh...
📉 ...ale tím výrazně horší výsledky u zkoušek, kde AI použít nemohou.
Doporučuju nahlédnout do těch dat. PS: Žádnou sumarizaci nepotřebujete – jen se podívejte na grafy a chvilku o nich přemýšlejte.
‼️
Never-skilling vs. de-skilling U dospělých („seniorů“ v různých oborech), kteří již mají nabyté znalosti, hrozí tzv. de-skilling – postupná ztráta schopností, které přestanou aktivně procvičovat a zpytovat. To zahrnuje i úpadek meta-kognitivních schopností, např. dovednost rozpoznat, kdy něco nevím. U dětí a začátečníků je situace ještě horší: hrozí tzv. never-skilling, tedy vůbec nenabití základních dovedností a rozhodovacích procesů, které patří ke kognitivnímu, emocionálnímu, osobnostnímu a profesnímu růstu (viz také níže).
AI gramotnost není to, co si myslíme
Je pozoruhodné, jak se Čína snaží předejít poškozování generací svých dětí (regulace socek, kontrola přístupu k AI ap.). Evidentně si pod pojmem „ať nám neujede vlak” představují jiný dopravní prostředek, než my. Jejich souprava totiž není kavalerie data-center a agentických skriptů, ale je rychlovlak plný budoucích chytrých dospělých. Dětí. Nejlepší věci v budoucnosti vytvoří a zrealizuje lidský mozek těch, kteří nebudou AI příliš vystavováni.
Jestli existuje nějaká AI gramotnost, není to podle mne „umět napsat správný prompt.” Je to naopak schopnost použití AI minimalizovat na těch pár případů, kdy to má smysl a žádné negativní dopady. Dejme si pozor na manipulaci zadlužených AI firem, snažících se na nás přenést vinu za selhávající business model. Narativ „pokud vám s AI něco nejde, je to vaše chyba, a musíte si koupit lepší model, školení a vyházet lidi,” je bullshit.
2️⃣ Studie z oblasti vzdělávání mladých lékařů (AI-Induced Never-Skilling in Medical Education) popisuje tři hlavní konkrétní rizika při použití AI systémů namísto hledání vlastního řešení či učení se ze zkušeností starších lékařů (seniorů):
1) Neschopnost si vytvořit kompetenci. Teorie tzv. produktivního selhání předvídá, že řešení problémů a dělání chyb zlepšuje dlouhodobé konceptuální pochopení (proti pouhému obdržení řešení).
2) Kalibrační paradox – efektivní využití AI vyžaduje kalibraci a schopnost poznat, kdy věřit, zpochybnit či zvrátit výstup AI. Tato schopnost nevzniká jen z použití AI. (bez opakování chyb a zpětné vazby se kalibrace nevyvíjí).
2) Metakognitivní eroze (ztráta profesní identity a vztahu mistr <-> žák). Deficit zralé metakognice a profesionála. Schopnost monitorovat vlastní uvažování, rozpoznávat nejistotu, tolerovat víceznačnost a zachovat intelektuální pokoru. Tyto schopnosti se rozvíjejí vytrvalým vystavováním se složitým problémům, na něž nejsou jednoduché odpovědi.
Studie přináší i návrhy na řešení (framework) a je důležitá i proto, že medicína je jedním z nejkontrolovanějších oborů (chyby tam stojí životy). Tato oblast je tedy v hledání pravidel „správného použití” AI napřed a můžeme skrz ní nahlížet do budoucnost dopadů AI i její regulace i v jiných oborech (či jen pro zachování vlastního rozumu).
3️⃣ Podobně vyznívá i studie Preserving Clinical Skills in the Age of AI Assistance zaměřující se na již kvalifikované a zkušené lékaře a riziko deskillingu a přílišného spoléhání na asistované výsledky od AI. Problém je jako v jiných oborech, kde odborníci začnou spoléhat na asistenci AI: nejdříve to vypadá jako skvělá pomůcka pro „konzultaci“, ale nakonec to vede ke snížení schopností profesionála. Navrhuje proto např. povinné technicky zajištěné intervaly zcela bez AI asistence, anebo v pořadí „nejdřív to vymyslí člověk, pak AI” – aby odborníci (například radiologové) pravidelně trénovali samostatné rozhodování. .
4️⃣ Michael Simmons, jinak nadšený propagátor AI, se po rozhovoru s dcerou, která se ho zeptala, jestli nestojí na špatné straně dějin – napsal zamyšlení o tom, co se stane, když zralí odborníci nekriticky přijmou technologii, která je zbaví otěže v podobě předávání znalosti juniorům.
Historická analogie, kterou mj. zmiňuje: japonská „doba ledová” v letech 1993–2004. Ta způsobila, že firmy přestaly přijímat juniory. Dodnes tato generace platí – nižšími platy, závislostí na devadesátiletých rodičích, chybějící kariérní historií.
Tento článek je jen pro platící členy Klubu Lifehacky
Zaregistrujte se, čímž získáte přístup k newsletterům. V případě, že si navíc předplatíte členství v klubu, podpoříte mě a získáte další výhody 💚