Milé lifehackerky, lifehackeři,

přinášíme pointy z desítek multilaterálních rozhovorů, které zazněly na našem srazu. Použili jsme metodu „co utkvělo v paměti, mobilu či na papíře” a obohatili o doplňující informace, které nám připadaly užitečné.

Sešlo se nás asi 12 statečných lifehackerů a dorazila také ještě statečnější zástupkyně něžného pohlaví Pavlína B..

Děkujeme všem, kteří jste přišli nebo se jen zastavili: povídání s vámi je vždy tak inspirativní!

📜
Poznámky z předchozích meetupů najde zde #meetup

Není vám dobře? Zapisování pocitů a staré dobré deníky vděčnosti mají výsledky

Letos jsme začali levou částí slova „lifehack”. Mnozí z členů klubu už vědí, že lifehacking není jen o doplňcích stravy či powebankách, ale také o tom, jak čelit vyhoření, zvládat vztahy a rodičovství, podnikání, jak čelit ztrátě či duševnímu utrpení... A taky že povídat si s kamarády na obtížná témata je svého druhu terapie. (Tuto kapitolu úmyslně anonymizujeme.)

Vyhoření: stále aktuální problém. Příčiny různé, často se kombinují. Někteří si nabíháme opakovaně, ale poučení z minulých selhání (vlastních a trochu i cizích) pomáhá detekovat i méně zjevné varovné signály (krom podrážděnosti třeba narůstající cynismus k zázazníkům, kolegům či dětem).

Příčiny burnoutu jsou podle odborníků různé. V práci bývá podkladem často workoholismus, potřeba všem vždy vyjít vstříc, pocit nenahraditelnosti, toxičtí kolegové; proměnit nás v hromádku popela dokáže také malý, ale opakující se frustrující podnět. Je fascinující, že přesvědčení o hlubokém smyslu a přesahu vlastní práce přilévá oleje do ohně.

A připomněli jsme si také rodičovské vyhoření, o němž se mluví ještě méně než o tom pracovním. Trpí jim přitom obrovské množství matek (i otců, ale méně), jak skvěle odhalují autorky Přetížen:

Doporučuju také starší call o sabbaticalech a vyhoření, který byl pro mne očiotevírající.

Deprese: samozřejmě všichni víme, že vyhýbat se terapii, návštěvě psychiatra či následně doporučené medikaci v případě vážnějších psychických potíží nikam nevede. Nejen deprese, ale i úzkostná porucha, ADHD apod. jsou nemoci, a nejdou „vyběhat”, musí se léčit

Z debaty vyplynulo, že minimálně jednomu z nás pomohla z nižších pater psychického utrpení také důsledná evidence vlastních pocitů. Jak důsledná? Dotyčný kolega trpící depresí si zpočátku celé měsíce zapisoval každou hodinu (!) jak se cítí, na co myslí, a co dělá. Později, až se mu díky tomu a dalším postupům kognitivně-behaviorální terapie výrazně ulevilo, přešel na režim „1x denně” – a tam setrval dodnes.

Nejde o jednoduchý návyk, vyžaduje disciplínu. Po letech má ale zkušenosti a zdroj dat o vlastním prožívání v souvislostech. Například se ukázalo, že náladu mu zlepší jen filmy, které mají na ČSFD hodnocení nad 70%, ty nižší ji prudce zhoršují.

Deníky vděčnosti: opakovaně slýchám reálné příběhy, jak moc pomáhá vést si tzv. deník vděčnosti (gratitude journal). Denně pár věcí, které vám zlepšily den, či za které jste vděční. Popravdě též slýchám, jak snadné je sklouznout ke stereotypu v zápisu, takže namístě je i kombinování s jinými technikami a třeba i formami deníku (kreslení, zvukový záznam, focení apod.). Podle několika meta-studií (jedna z novějších např. tady) łze každopádně mírný pozitivní účinek vedení grati-žurnálu brát za prokázaný. Dopady jsou individuální a samozřejmě nemohou nahradit odbornou pomoc.

Na srazu jsme se taky dozvěděli, že na snížení úzkosti funguje jednomu z členů i birdwatching. Nádhera.

a man standing in a field looking through a pair of binoculars
Photo by Annie Spratt / Unsplash
Protože jsem sám v životě opakovaně vyhledával odbornou psychologickou pomoc, vím dobře, jak důležité je najít odborníka, s nímž si člověk porozumí. Nemusí to vyjít napoprvé, metoda pokus-omyl se vyplatí, chybou je se vzdávat před brodem. Pokud se opravdu trápíte, začněte například tady.

Doporučení (TB): nepoužívejte chatboty namísto terapeutů. Je asi přijatelné nechat si pomocí AI vyhledat studie či knihy na nějaké téma a tyto materiály pak kriticky posoudit a odpíchnout se k odborné pomoci. Vytvářet si ale „vztah” se syntetickým generátorem textu namísto s člověkem (např. terapeutem), zdravé není.

Nejde jen o můj názor. Mrkněte například na sadu doporučení APA (American Psychological Association) k tomuto tématu. Anebo – důvěřujete-li agentickým systémům – pohleďte na odpověď jednoho z těch velice důkladných fact-checkerů, který se nazývá Lenz.io: Jsou chatboty s umělou inteligencí vhodné k léčbě duševních poruch a mohou nahradit lidského terapeuta? Odpověď: NE, Lenz skóre 2/10.

Alergie už nemusí být peklo

Dozvěděli jsme se méně známý fakt, že pár let už existuje forma prevence (či léčby) proti sezonní pylové alergii. Kolega s úspěchem vyzkoušel Itulazax v režimu dlouhodobé mírné expozice, tedy defacto očkování proti alergii. Od podzimu se pomocí cucacích tablet vystavoval mírným dávkám alergenu břízy, a do jarní a letní sezony vstoupil s výrazně menšími příznaky. Existují také antihistaminika novější generace bez vedlejších účinků (např. spavost, otupělost). Shrnuto: trpíte-li alergií, nenechejte odbýt a ptejte se svého lékaře či alergologa na nejnovější terapie.

Hm, a zeptejte se i v případě, že byste chtěli podstoupit následující experiment.

Tip na experiment: vůněmi za lepší kognici a paměť

S tímto nápadem jsem na sraz sice přišel já (TB), ale původní idea na domácí experiment zvaný olfactorické obohacení pochází od mé obohacující Kateřiny. Inspirovala se čtením solidně konstruované i citované studie z roku 2023, která prokázala pozitivní efekt vystavování se různým vůním na kognici a paměť během noci. Před pár týdny jsme proto zahájili domácí pokus na lidech, tedy na nás dvou.

Jak probíhala zmíněná studie? Několik desítek seniorů (60-85 let) bylo rozděleno na dvě náhodné skupiny. Experimentální skupina si každý večer aplikovala pomocí difuzéru jednu ze sedmi vůní (esenciální oleje). Difuzér zajistil, že vůni byli během noci vystaveni na 2 hodiny. Baterie sedmi vůní se každý týden opakovala. Kontrolní skupina používala jen stopové množství nějaké vůně. Po půl roce se zopakovaly testy RAVLT (vybavování si slov, které byly předtím vysloveny), ale také byly provedeny fMRI skeny mozku. Rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou byly obrovské: 226% zlepšení v testech a také zlepšení integrity/funkce hmoty v uncinate fasciculus.

Co děláme doma:

  • namísto difuzéru jsme do ložnice pořídili jednoduchý „aromakámen“ (prostě šutr v misce) a několik různých esenciálních olejů,
Aromašutr / Zdroj: rosmarinus.eu
  • každý večer před spaním na kámen kápneme pár kapek oleje; překvapilo mě, že je to celkem příjemné a člověk si opravdu i při každé změně vůně uvědomí, že se „něco změnilo” – a díky této změně se podle studie právě zvyšuje aktivita některých nervových procesů souvisejících i s kognicí a pamětí
  • zapisujeme si pozorování (Kateřina za uši, já do Roamu).

Pár drobností:

  • pozor na zvířecí mazlíčky, esenciální oleje jim mohou ublížit, nenechávejte je spát s vámi v místnosti, kterou provoňujete
  • pozor na některé typy esenciálních olejů: mohou způsobit alergii a na pokožce fotosensitizaci, tohle si vždy ověřte, než si třeba nějaký začnete někam mazat
  • pokud vám v ložnici nevadí další gadget, existuje spousta krásných aromadifuzérů i s časovači, a jako vždy lze za ně utratit majlant

E-cargo kolo Honzy Habicha

Já (PP) už dlouho pokukuji po nějaké dvoukolovém přibližovadle, na kterém bych vyvětral menší děti, uvezl náklad a vůbec se utvrdil v tom, že nepotřebuji druhé auto. Honza mě uvedl do kontextu se svojí zkušeností s Riese MüllerCarrie zejména s ohledem na praktičnost ve městě, možnosti přepravy vlakem, jak si navýšit testosteron (který přirozeně nákupem e-cargo kola poklesl) atd.
Více informací v jeho X-vlákně:

EDIT od Honzy Habicha: Drobná oprava. Riese & Müller Carrie jsem sice testoval, ale nakonec jsem koupil Muli Motor ST: https://www.cink.bike/product-page/muli-motor-st-limitka-od-besau-marguerre. Podobně jako Carrie je to ultrakompakt s délkou pod 2 m, ale jako jediné má koš, který jde sklopit, a kolo lze dát na nosič auta a převézt, což s jinými cargy nejde. Recenzi připravuju :) Honza

Divno-kolo Pavla Pelikána

Zůstaneme-li u sudostopých přibližovadel, tak se nikam neposuneme. PP přijel na Halfbike 3 a to je totiž třístopé cyklo-šlapadlo. Jde o bulharské kolo na kterém se šlape vestoje, nesedí, zatáčení zajišťuje změna těžiště do strany, nikoliv otáčení řidítky. Největší lifehack je asi v tom, že musíte přeprogramovat svůj cyklistický mozek. Můj aktuální oblíbený scénář také je, že já si halfbikem zvýším level obtížnosti a tím se srovnají síly, jedou-li se mnou děti na svých kolech.
Více zde.

Našli se i odvážlivci, kteří do toho šlápli!

Čtvrteční chvilka poezie beletrie, sci-fi, nakladatelství, vernisáže

Milan Schwarzkopf se podělil o zkušenosti z procesu publikování vlastní knihy v angličtině na Amazonu: Living Your Best Third Act. Pokud byste se o něco podobného chtěli pokusit, určitě se na něj obraťte.

Tomáš Baránek vysvětloval rozhodnutí týmu Jana Melvila – proč udělalo non-fiction nakladatelství tzv. krok stranou a pouští se do beletrie pod hlavičkou Edice 42? První titul edice vyšel tento týden a srdečně vám jej doporučujeme: Antimemetická divize neexistuje.

Novinka od Melvila: Antimemetická divize neexistuje

Koupit Divizi a připravit si tak čtení na dovolenou

Na chvíli se tak sraz hackerů proměnil v čtenářský klub. Zazněly tipy na další zajímavé sci-fi autory a jejich klasiky: Adrian Tchaikovsky, Peter Watts a Daniel Keyes (Růže pro Algernon).

Tvorba členů Klubu: kniha Milana Schwarzkopfa a vernisáž Pavlíny Bínové

Nejlepší batoh je The Breakaway RX

Honza Habich si kupuje batohy, abyste vy už nemuseli. Jeho aktuální favorit je model LBB The Breakaway RX, který má spoustu vychytávek od použitého materiálu po parádně designované popruhy. Samozřejmě, u batohů záleží i na osobním vkusu a preferencích, a Honza uznává, že tento model působí spíše sportovně než městsky (a k obleku by si jej sám asi nevzal), ale jinak na něj nedá dopustit.

Více info také zde.

Nejlehčí powerbanky a nabíječky GaN

Gadgety tentokrát kupodivu nebyly ústředním tématem, ale protože je před létem, poměřování velikostí powerbank a nabíječek jsme se nevyhnuli:

  • Pokud chcete novou dobíječku na cestu, dívejte se po typu GaN: získáte větší nabíjecí výkon v menším a lehčím provedení, aniž by docházelo k přehřívání. Na obrázku je docela osvědčená cestovní GaN nabíječka od Mobile Origin, kterou najdete na Alze. Špičkou je pak Rolling Square Supertiny, kterou koupíte na německém Amazonu (poslední na obrázku níže, 65W!).
  • Pokud jde o powerbanky, jeden tip za všechny: Nitecore NB10000 (na Heurece). Lehká, flexibilní, výkonná, 10000 mAh. Doporučuje ji také ultra-light-dobrodružka Viktorka Rys (více v callu č. 49).

Chytré prsteny nás nezblbnou

Pavel přinesl opět svoji unikátní sbírku (ne)funkčních chytrých prstenů včetně vysvětlení, proč je nová Oura 5 tak ohromující (skutečně malé rozměry, nejspíše nejmenší na světě?), kdo je černý kůň trhu (RingConn) a proč Ultrahuman musel vydat novou verzi PRO (hlavně proto, že patentová válka s Oura).

Pokud vás zajímají chytresteny a zvažujete koupi, raději se ale poraďte; doporučujeme blog Pána prstenů Pavla Pelikána:

FITNESATOR
High-tech týpek 👨‍💻 Low-tech táta 👨‍👦‍👦 Homo Cyklien 🚴 Spánkový tester 💤 Pán chytrých prstenů 💍💍💍💍

Nominaci na Nobelovku dostává: automatická sekačka

Objev automatických (robotických) sekaček byl zlomový okamžik v mém (TB) životě. Sekačky řadím hned vedle Zoloftu, sauny a kefíru k největším vynálezům lidstva. Když jsme před lety váhavě poptávali automatickou Husquarnu pro chalupářské sečení, servisní technik se zeptal: „Tipnu si: vy máte chalupu přesně třetí rok, že?” Měl pravdu! Jak na to přišel? Dle jeho zkušenosti totiž chalupáři první rok nadšeně sekají zahradu sami, druhý rok se z toho stává rutina... a potřetí už nezasejou, neb jim dojde, že přicházejí o vzácný čas, během něhož můžou dělat něco zábavnějšího.

Automatické sekačky by si proto zasloužily Nobelovku za fyziku, konkrétně za kompresi času. Slouží nečekaně dobře, vytrvale a věrně. Starší generace „náhodně bloudících” strojků ohraničených jen dráty pod trávníkem ale vychází z módy. Přichází přesná „GPS” navigace a ohrazení pomocí appky, lidary, strojové zpracování obrazu a další technologie, které vám vyrobí bezpečně posekaný a taky gamifikovaný trávník (na nějž můžete prstem namalovat třeba srdíčko).

Můj klubový ted-talk o robosekačkách byl pro vlastníky trávníků doufám užitečný, ale zde si to usnadním. Doporučím skvělou recenzi na jednu z nejmodernějších sekaček Segway Navimow X450. Je to masterpiece Tomáše Holčíka, mého dlouholetého kamaráda, spolužáka, někdejšího kolegy a shodou šťastných okolností i souseda na té stejné chalupě, kde si naše Huquarna odsekala prvních 5 let života. Tomáš věci rozumí, a pokud o sekatuře (=kandidatuře na majitele sekačky) uvažujete, jeho zasvěcenému popisu můžete věřit. Bavte se se mnou:

PS: celá recenze je pak zde: https://vtm.zive.cz/clanky/test-roboticke-sekacky-segway-navimow-x450-zvladla-i-zapeklity-teren-u-chalupy-na-vysocine/sc-870-a-240570

Záchodem chod! Levá...

Během loňské návštěvy Japonska jsem si na seznam artefaktů z cest, které chci mít doma, zařadil japonskou toaletu. Její vybavení je opakem legendárního japonského minimalismu. Ukázalo se, že jednak nejsem sám, kdo si tuto zvláštnost na cestě po Japonsku oblíbil, ale že někteří z nás už na ní v tichém úžasu vysedávají celé roky.

Chcete-li vyměnit svůj přízemní záchodový rituál za povznášející posezení na vyhřívaném sedátku s mycí tryskou a dalšími hygienickými zlepšováky po japonsku, můžete na doporučení kolegy Honzy zkusit Tokyo Seat nebo nějakou jeho variantu (tady či třeba zde); moc to nestojí a relativně jednoduše se instaluje, protože jde defacto jen o propracovanější prkénko bez sanity.

Kolega Mirek se ale ukázal jako ještě důslednější early-wc-adopter: už pár let mají doma plnohodnotnou japonskou toaletu a velice si ji pochvalují. Její instalace je ale náročnější a cena adekvátně vyšší. Legendární japonskou značku Toto nabízí na webu Koupelny Ptáček, ale nevím, zda ta nabídka vlastně ještě platí. Geberit má pak svůj WC AquaClean, kterému ovšem chybí ona půvabná japonská komplikovanost; je nudně minimalistický.

A když už jsme na wc, připomenu dvě stále platné rady z dřívějška: nepoužívejte ruční vysoušeč na veřejných toaletách, protože rozpytluje na vaše ruce i do okolí fekální bakterie a další mikroby ve formě aerosolu (číhající v zařízení po předchozích špatně umytých rukách). Pokud se někdo vedle vás chystá vrazit ruce do fekálního rozprašovače, utečte, než ho spustí. Studií dokazujících převahu rizika nad přínosem tohoto typu sušení rukou je nespočet, tady je jedno z mnoha shrnutí.

A to je pro dnešek vše, držte se, chlaďte se a hezky se myjte.

Tomáš Baránek, Pavel Pelikán


Další klubový Q&A call bude ...

... později než v obvyklém pravidelném termínu – z důvodů dovolených oznámíme přesné datum v nejbližších dnech.


🚱
Reklama? Nikoli. Žádný z odkazů na cizí produkty v tomto článku mi neposkytuje výhodu či odměnu (můžete snadno ověřit).

Proč: dokud službu/produkt sám dlouhodobě nepoužívám a dokud si nejsem jistý, že to můžu s čistým svědomím doporučit, tak affil a refferal odkazy nepodsouvám.

Bias: má doporučení i tak stále zahrnují biasy. Někdo má rád žmolky, jiný zase kolky. Chcete-li vidět, které věci prošly mým sítem užitečnosti, a získat se mnou potenciálně nějakou výhodu, běžte sem.

Melvil: jedinou a podstatnou výjimkou jsou produkty Jan Melvil Publishing, což je nakladatelství, které spoluvlastním. Nakladatelský indie byznys žije díky chytrým čtenářům jako jste vy. Za doporučené tituly dám ruku do ohně.
🧠
Při psaní tohoto textu jsem použil pouze jazykový model, který si od narození trénuju v hlavě. Proč tady negeneruju?