🩳 Kašlete na Google Translator, přesedlejte na DeepL

Je to tak. Google Translator je blekota, zatímco DeepL.com je překladatelský stroj-mistr. Nejspíš vás svými schopnostmi překvapí a už se nebudete chtít vrátit zpět do světa humorných „překladů”. Není o čem přemýšlet, když je zdarma. Počítejte ale s tím, že i ten nejlepší překladatelský stroj má slabiny.

Začněme ale silnými stránkami.

Proč tolik chvály?

1. DeepL překládá cca 10x lépe než GT (s nadsázkou, měřeno subjektivně, můžete si snadno posoudit sami). A tohle by mohlo vlastně stačit.
2. DeepL lze používat na mobilu, v prohlížeči i appce na PC.
3. DeepL je (v základní verzi) zdarma: možno hned vyzkoušet. V placené Pro verzi (8.99 eur/měs) překládá i soubory PDF, DOC a pptx.
4. DeepL (v PC/web) verzi nabízí ke slovním obratům alternativy v drop-down menu – pro všechny výrazy v překladu. Nejde ale jen o změnu slova, nýbrž celé větné vazby. Jakmile vyberete jiný výraz, změní se dle potřeby i komplet skladba věty.
5. DeepL Pro umí pracovat s glosářem, kdy se učí z vašich preferencí.
6. 🇺🇦 Nově umí DeepL i ukrajinštinu – nejen do a z ní překládat, ale taky ji předčítat. To se dnes hodí!
7. DeepL je evropského původu, založený v Kolíně nad Rýnem (zakladateli jsou prof. Gereon Frahling a Jaroslaw Kutylowski, CEO), s čímž souvisí i jeho perfektní zvládání primárně evropských jazyků včetně češtiny.

Aha, takže paráda: „hodím tam celou knihu v originále a nemusím čekat na nakla/překladatele“!? Anebo počkat: co kdyby knižní nakladatelství nahradili lidské překladatele DeepLem?

Definitivní konec překladatelů!? Ne tak zhurta...

Odpověď je, že se to asi hned tak nestane, pokud vám záleží na vysoké kvalitě výsledku. V Jan Melvil Publishing jsme si udělali rozsáhlý test a zaslepený experiment, abychom vyhodnotili, zda se vyplatí spíše:

A) nechat celý text na překladateli (byť průměrném) a pak překlad redakčně doladit (to je vždy nezbytné a mnohdy zdlouhavé, divili byste se),

anebo

B) překlad předat editorovi, který umí s DeepLem (lidský asistent překladového stroje se někdy označuje ošklivě MTPE – machine-translation post-editor, ač musí být dobrým stylistou, rozumět tématu a asistence není „post”, ale je nutná už během deeplování.)

Celkem jasně vyšlo, že A) je správně. Přeložit s pomocí DeepLu rozsáhlý text, na jehož kvalitě záleží, je práce, která se proti klasickému postupu zatím nevyplatí: nebude v sumě ani o moc rychlejší, ani levnější, i když bude DeepL zadarmo. Navíc přináší i jistá rizika do budoucna:

• Přestože jde o masivní zlepšení proti Google Translatoru, ukazuje se, že i nejlepší DeepL překlad pořád vyžaduje nezbytný lidský zásah na úrovni většiny vět – první automatický návrh je obvykle stylisticky přijatelný, ale lze jej  vylepšit. Pro pouhé porozumění by taková verze často postačovala, ale vytisknout ji jako knihu v tisících výtisků? Dobrý překladatel nehledá dobrou, ale nejlepší variantu. Takže prostě musíte asistovat, a ač je nabídka alternativ překladu překvapivě inspirativní a stačí jen klikat, bez kompetence stylisty a jeho zdlouhavého rozhodování se neobejdete.
• Problém, na který si naši zkušení testeři (překladatelé i editoři) po delší práci stěžovali je, že DeepL svým napovídáním sice jakoby zrychlí první fázi překladu, ale současně z nich dělá lenochy a zbavuje proces nezbytného zapojení fantazie. Díky DeepLu sice ušetří čas a energii, protože nemusí být moc kreativní, hledat ve slovníku, psát – jen klikají. Ale čím víc překladu s DeepLem udělají (asistují), tím víc se jejich překladatelský styl ohýbá ve směru k tomu strojovému: vnímají to tak, že otupuje jejich dovednosti, neučí se lepšímu překládání.
• Stroje (a DeepL nevyjímaje) rozumí zatím docela dobře překládání, ale ne podstatě a kompozici tématu, které překládají. Nechápou kontext a na dlouhých textech ztrácejí méně zřetelné vnitřní spojitosti mezi vzdálenými prvky, popletou hru se slovy či sdělení mezi řádky ap. Ve strojových překladech je proto kromě některých stylistických i spousta terminologických posunů či chyb (odborné pojmy, názvy, jména atd.). Pokud by v této podobě měly vycházet v originále jinak kvalitní knihy, byla by to pro jejich autory podle mě ostuda.
• Přitom když neasistovaný automatický překlad poprvé čtete, působí překvapivě bezchybně, stylisticky přijatelně, DeepL navíc parádně poskládá slovosled. Tato uhlazenost ale způsobuje, že si musíte dávat o to větší pozor, abyste si vůbec nějakého nesmyslu všimli. Stroj se tváří naprosto sebejistě; inu, jak by ne: o takovém typu chyb nemá nejmenší tušení, nerozumí mu. Oproti němu vás kvalitní lidský překladatel na nekonzistenci, pochybnost či své nepochopení upozorní, dělá si rešerši či hledá řešení jinde.

Ale abychom si rozuměli: pro kratší překlady, e-maily, korespondenci či běžné porozumění webu v cizím jazyce nenajdete lepšího pomocníka než je DeepL. Proč tak rád opakuju slovo DeepL? No abyste si jej dobře zapamatovali a zapomněli na blekotu. Nepoužívejte GT, dokud se nenaučí aspoň stejné kvalitě jako DeepL. DeepL. DeepL. :)

PS: DeepL ani jiné podobné aplikace využívající strojové učení nejsou „umělá inteligence”, i když se tak často rády titulují; umělá inteligence ve smyslu, v jakém o ní fantazírujeme (sebe-uvědomělá, cítící, moudrá atd.) zatím neexistuje. Jedná se dosud vždy o algoritmy strojového učení (machine learning, ML, či také deep learning – odtud DeepL), které se trénují z dat a jen neuvěřitelně rafinovaně lidskou tvorbu „papouškují“. Tak rafinovaně, že je ve většině případů problém z nich dostat postup, kterým k výsledku (výpočtu) dospěli.