Milé lifehackerky a lifehackeři,

posílám záznam a zápis z 47. klubového callu, který byl věnován psaní a vydávání knih. Bavili jsme se o autorství: co to znamená být autorem knihy, jak vypadá tvůrčí proces, proč vůbec ještě psát knihy a co vypuštění nové knihy na trh obnáší. Trochu jsme se také točili kolem využití generativní AI – jak při psaní, tak při čtení.

💔
Na úvod zavzpomínám na svou maminku, paní Vlastu Baránkovou, která zemřela 3. března 2026. Myslím, že hlavně díky ní jsem nakladatelem. Naučila mě knihám víc rozumět, milovat je a vnímat citlivě propojení textu s vizuální stránkou. Předala mi ale především své niterné pojetí kreativity: ta se projevuje vnitřním nastavením tvůrce, ne snahou ohromit či okouzlit.
Máma se během života autorsky podílela mj. na asi 140 knihách, většinou dětských a výtvarných, z nichž mnohé získaly mezinárodní ocenění. Ve světě byly její tituly mimořádně populární, za desítky let se jich prodaly vyšší stovky tisíc.
Z jejího ateliéru jsem si odnesl nejen lásku ke knížkám, ale i poznání, že věci, které jdou ztěžka, jsou obvykle ty nejlepší.
–Tomáš Baránek

Záznam callu je tentokrát plně dostupný (odemknutý) pro veřejnost, i proto, že by to maminku určitě potěšilo.

Nyní zpět k obsahu callu. Děkuji všem hostům, kteří se zapojili a díky vlastní erudici ukázali odlišné pohledy na autorství non-fiction knížek. Jde o následující hosty a členy klubu:

  • Tomáš Vachuda – logotvůrce, který 6 let psal knihu Časotvorba o tom, jak pracovat s energií místo s time-managementem. Zkrátil svůj pracovní týden z 45 na 8-10 hodin týdně. Knihu si vydal vlastním nákladem.
  • Robert Vlach – autor knihy Na volné noze, který právě dokončuje nový titul Na vysoké noze o osobních financích opřenou o obrovské know-how a zkušenosti podnikatelů. Věnoval přípravě a psaní čtyři roky a teď škrtá a škrtá. Proč? Poslechněte si jej. Knihu vydá letos v Melvilovi.
  • Bronislav Sobotka – pomáhá lidem zamilovat se do angličtiny, napsal čtyři megabestsellery u Melvila a víc než samotné „psaní” jej baví proces uvedení titulu na trh jako celek. Vnímá už své knihy spíše jako kolektivní než čistě autorské dílo.
  • Josef Remeš – autor odborných knih ze stavebnictví a architektury, zmínil své zkušenosti s velkým nakladatelstvím.
  • Adela Schicker – má lví podíl na úspěchu Konce prokrastinace v zahraničí; podělila se o zajímavé zkušenost při přípravě skic překladů pro světové agentury s pomocí gen AI.

🎙️ O čem jsme si povídali?

  • Proč číst knihy v době internetu a AI? – co přináší kniha jako médium proti jiným formátům a jak si vede v konkurenci instantních či AI sumarizovaných shrnutí? Autoři nepřekvapivě považují knihu za něco, „přes co nejede vlak”; rozsah a hloubka knihy, komplexní okolnosti jejího vzniku, kulturní dopad i role nositele vzdělání ji v naší kultuře dělají artefaktem, který zatím nemá konkurenci.

    V tomto bloku jsme volně navázali na naši anketu; nadále v ní můžete přidat svůj hlas, pokud jste tak již neučinili:

  • Autoři a jejich cesty ke knize – hosté se rozhovořili o tom, co je vedlo k sepsání knihy. Motivace mají různé, ale klíčová je chuť tvořit a potřeba předat know-how. Uživit se či pohádkově zbohatnout prodejem knihy v Česku je vzácné, uspět v zahraničí pak patří do říše snů. Co bylo tedy oním hnacím motorem pro naše autory?
  • AI a autorství – používáte AI při psaní? Je to pomocník nebo hrozba? Co když naopak jako čtenáři zjistíte, že knihu generoval stroj? Povídali jsme si o tom, že za každým slovem v autentické autorské knize stojí více či méně těžké rozhodnutí autora. Kniha je tak důmyslně uspořádanou sadou tisíců unikátních rozhodnutí skutečné osobnosti. Do každého jejího rozhodnutí se promítají nejen autorské know-how, ale také jedinečná zkušenost, emoce, hluboké lidské vazby i dlouhodobý kontext spolupráce s lidmi v oboru. V protikladu k tomu stojí text generovaný AI, kde je autenticita autora redukována na znění promptu, ony tisíce rozhodnutí jsou pak plně delegovány na statistické operace nad datasetem.
  • Radost z tvorby vs. Dark Flow – flow bývá vnímáno jako přínosný stav, ale co když někdy zabředáváme do zdánlivě uspokojivého vibe-spisovatelství (ala vibe-kódování), které nás nikam neposouvá, ale jen vytváří závislost?
  • Kill your darlings – proč je někdy nutné smazat desítky stran, na kterých jste strávili měsíce práce, aby nakonec vaše práce byla lepší, než kdyby tam zůstaly?

🍇 Další vybrané vhledy

  • Podle jednoho z hostů funguje kniha jako komprese světa. Dobrá kniha není jen souhrn informací, ale inteligentní autorská komprese tématu, která vám nabídne nový pohled na problematiku.
  • AI konverguje k nejvyšlapanějším, mainstreamových stezkám v krajině vědění (tj. internetu a naučených dat). Autoři knih ale obvykle přinášejí nové neotřelé pohledy nebo nečekané příběhy či inspirativní odbočky od tématu, což AI z principu nabídnout nedokáže.
  • Někteří autoři non-fiction milují samotné psaní, jiné to až tak nebaví, ale na jisté rovině mají rádi proces vzniku a těší se na výsledek. Radost z tvorby na sebe bere různé podoby a na cíl se obvykle těší všichni. Nicméně vydáním knihy proces nekončí a má-li být kniha úspěšná, měla by navázat kontinuální propagace knihy.
  • Psaní knihy je náročný proces, během něhož člověk musí změnit spoustu věcí. Samotná zkušenost jejího psaní se tak stává něčím neopakovatelným, co člověka obohacuje. Dozvídá se víc nejen o tématu, které studuje, ale také o sobě samém.
  • Kniha také otevírá dveře, protože se ukazuje, že sepsání a vydání knihy je téměř vždy krokem k dalším projektům, kontaktům, zakázkám. Mj. zaznělo „Když máte knihu vydanou u renomovaného nakladatele, lidé vás začnou brát vážněji.”
🙋
Ještě jedna – pro mě definující – vzpomínka na maminčin přístup k fantazii. Její ilustrace v knihách nejčastěji doprovázely pohádkové texty od jiných autorů. Už jako dítě jsem si ale všiml, že tam něco nesedí: v textu byl zmíněn prvek, který na obrázku chyběl, a naopak něco přebývalo. „Tati, a proč když je v knížce napsáno, že má lišák zelenou čepici, tak ji na tom obrázku nemá? Ztratila se mu? Není to jiný lišák? Má ji v tašce? A proč?" byl příklad reakce mne jako dítěte – a nepochybně i dalších tisíců dětí, kterým z ní někdo předčítal. Já jediný se mohl zeptat autorky, proč nám dělá takové naschvály. Tipnete si, co odpověděla a proč to dělala? (Pokud máte nápad, napište mi ho na tom@barys.me, rád vám odpovím i podle toho, co mi tehdy řekla.)

📺 Záznam 47. callu na platformě Claap

47. Q&A call o psaní knih s autory, a také o jejich roli v době AI

🌟 Inspirativní osobnosti ke sledování

  • Larry McEnerney – expert na akademické psaní, jeho koncept „nestability v textu“ pomáhá autorům vytvářet poutavější obsah
    - Sledujte na: https://www.youtube.com/watch?v=vtIzMaLkCaM&t
  • Steven Pressfield – autor mj. knihy War of Art (Válka umění), která pomáhá pochopit vnitřní odpor při tvorbě velkých projektů
    - Sledujte na: https://stevenpressfield.com a čtěte jeho Válku umění
  • Michelle Losekoot – https://losekoot.cz – česká autorka a influencerka se spoustou zkušeností a skvělými postřehy z oblasti autorství a psaní; doporučuju sledovat.

➡️ Příští, 48. klubový call bude...

už v neděli 29. března v 18h. Naším hostem bude opět Jindřich Karásek a budeme si povídat o bezpečnosti (a hackování) AI.

To je pro dnešek vše!

Děkujeme všem za přízeň a podporu.

Tomáš Baránek & Pavel Pelikán

🥇
Přidej se do klubu lifehackerů (pouze 48 €/rok) a získáš:
- 🙋možnost ptát se pozvaných expertů v rámci Q&A callů
- 🤝 možnost výměny zkušeností s komunitou lifehackerů
- 📝 velké články
- 🩳 kraťasy
- 📧 lifehackerletter (legendární newsletter + přístup přes web)
- ⭐ bonusový obsah (archiv Q&A callů s hosty, aktivní spojení se mnou přístup do archívu, fulltext callů)
- 🍻 klubová setkání v Praze a Brně s výměnou zkušeností