Využívám služeb profesionála v oblasti stavebnictví pro drobnou údržbu nemovitosti. S různými pracemi pro Lifehacky mi pomáhá kolega Pelikán. Slíbil jsem kolegyni, že ji budu informovat o průběhu práce na editaci knihy. Občas vyrážím na nákup a během mise přijímám další požadavky. Ve smutném období po smrti maminky jsem koordinoval různé aktivity ve spontánně vzniklém „týmu“ některých příbuzných.
Co mají tyto aktivity společného?
Dočasnou spolupráci různorodých lidí nad jednoduchými projekty.
Člověk by řekl, že v dnešní době milionů appek bude triviální mezi pár lidmi sdílet hrst editovatelných odrážek s úkoly. Člověk by řekl, ale to by se spletl. Žádné jednoduché nástroje tohoto typu neexistují. Existují složité appky, které něco chtějí. Obvykle peníze, registraci, e-mailovou adresu, vaše soukromá data z mobilu, posílat vám notifikace, a většinou všechno dohromady.
Není divu, že kromě geeků se do nového softwaru nikdo nehrne. Většině stačí e-mail, messenger a prohlížeč. Chcete jim kvůli vaší vášni pro pořádek nainstalovat vzdáleně nějakou aplikaci? Leda tak pokud děláte pro izraelské tajné služby.

Jak se ale při koordinaci ad-hoc vzniklého minitýmu vyhnout pinkání e-mailů a zpráv, kde se důležité informace o průběhu opakovaně ztrácejí a zase vynořují pomuchlané jako vzkaz trosečníka? Úzkým hrdlem není samotná komunikace o úkolech, tu zvládne každý, ale nemožnost na jedno tapnutí zobrazit seznam a editovat jeho nejnovější verzi.
Zdánlivé řešení je nasdílet úkoly pomocí appky typu Google Docs, Trello, Notion či Apple Poznámky ap. Vypadá lákavě, dokud to nevyzkoušíte s méně digitálně zdatným, technikou zaostalým či netrpělivým protějškem. Vše selže ve chvíli, kdy druhá strana musí něco instalovat, reagovat na anglické dialogy, potvrzovat 2FA a vůbec dělat víc kroků, než ten hlavní: otevřít zprávu a v ní ten zpropadený seznam úkolů.
Proto jsem navrhl řešení: superjednoduché polopatické seznamy sdílitelné pomocí bezpečných privátních URL, neboli SuPoSeSPoBePriURL Dotolist. Mé seznamy jsou jako lístky papíru: nekomunikují a nenotifikují, ale předávají se jako psaníčka pomocí webové adresy. Většina komunikace nad seznamem se odehrává postaru, přes kanály, na které jsou uživatelé už zvyklí a na kterých se vždy snadno domluvíte. Třeba přes SMS nebo starým dobrým telefonátem. Jako správce jen vytvoříte seznam, přidáte uživatele a rozešlete jim jejich individuální přístupové odkazy (URL). Každý tak dostane přístup s limitovanými právy a upravitelný seznam se jim po tapnutí okamžitě zobrazí: bez přihlašování, bez instalace.
Workflow v duchu minimalismu
Co tu máme? Vlastně toho moc není:


Pohled ze strany uživatele Alena (na rozdíl od správce seznamu má jen limitované možnosti). Vpravo: Alena se při zobrazení na mobilu rozhodla přidat vlastní úkol a změnit jeho pořadí v seznamu.
- supr jednoduché vytvoření – prostě otevřete www.dotolist.eu a jste okamžitě správcem privátního seznamu
- snadná správa uživatelů a konfigurace
- instantní zpřístupnění uživateli na jediné tapnutí – na druhé straně může být digitální laik; podmínkou je jen prohlížeč v chytrém telefonu či počítači
- velké písmo pro čitelnost a stručnost, design použitelný na e-ink displeji
- žádná instalace, žádná registrace, žádné sledování, žádné maily, žádný spam, dokonce žádné cookies, ani žádné GDPR
- přijatelná bezpečnost a soukromí: nikde neuvádíte e-mail či telefon a namísto svého jména můžete klidně použít přezdívku
- uživatelé mohou přidávat, upravovat, uspořádávat a mazat pouze položky, které sami vytvořili, ale zaznamenat progress mohou u všech úkolů (i těch, které jim byly „přiřazeny”)
- položky lze přeuspořádat pomocí drag and drop (na počítači) nebo pomocí režimu Uspořádat (na mobilu či tabletu)
- během komunikace se členy týmu doporučuju občas jim znovu posílat jejich uživatelská URL, aby odkaz na seznam měli po ruce, v poslední výměně a nemuseli listovat konverzací (připomínám, že každý má svůj individuální)

Extra funkce se skrývají pod kapotou
Další funkce jsou skryté a objevují se, až jsou potřeba, anebo když se rozhodnete je použít. Hlavní motivací je nevyděsit vás ani vašeho spolupracujícího uživatele.
- většina pokročilejích fíčur a nastavení je defaultně vypnutá nebo skrytá, aby nemátla začátečníky; změny se provádějí v Nastavení seznamu (a může je dělat jen správce)

- přidáním
#(tedy hash mezera) na začátek úkolu se text změní na titulek (heading) a vytvoří tak předěl - lze zapnout přidání popisu seznamu – správce jej může kdykoli editovat a také do něj vložit klikatelné odkazy ve formátu
[markdown](odkazu) - lze aktivovat přidávání poznámek k úkolům pomocí Shift-Enter během editace úkolu
- lze zapnout štítky „vlastníka“ úkolu (seznam uživatelů v dropdown menu)
- lze upravit počet kroků (kliknutí na kroužek průběhu úkolu), které jsou nezbytné ke „splnění” úkolu (10, 4, 2 a 1) – zobrazuje se ve formě výsečí
- lze vynutit jazyk aplikace – CZ / EN, abyste měli jistotu, že adresát porozumí (Dotolist se jinak automaticky přizpůsobuje locale prohlížeče na straně každého uživatele)

- odkazy na vytvořené či přijaté seznamy se ukládají v paměti prohlížeče a zobrazují se v liště dole na stránce, abyste se k nim mohli vy nebo uživatel snadno vracet; pro jejich přidání do přehledu na další zařízení stačí jednou otevřít odkaz na daném zařízení; pochopitelně, pohodlné je také přidat odkaz do sdílených záložek či jinam
- pro fajnšmekry: čísla v hranatých závorkách jako např.
[10]či[2135,60]se automaticky detekují a pod seznamem se zobrazí jejich základní statistika – součet a průměr napříč položkami; vhodné např. pro sečtení výdajů nákupu, evidenci odpracovaného času, jednoduchý položkový rozpočet, kalibraci délky bloků v rámci videokonference apod. (=kombinace todo-listu a excelového sloupečku, po čemž jsem vždy toužil) - pro pokročilé: vložení adresy URL do iframe kódu ve stránce z UI Dotolistu odstraní zbytné prvky a umožní jej zobrazit v rámci webu či jiné aplikace (např. Roam Research, Notion apod.)
- Dotolist je zdarma, poháněn mou láskou k tvorbě chytrých hand-crafted nástrojů a odporem k appkám, které zahlcují uživatele funkcemi, požadavky a spamem a ještě za to chtějí výpalné
- hostováno v EU

Poznámka k designu
Přestože pořád ladím, mám silný názor na to, jak má v jádru Dotolist vypadat a fungovat. Dávám si záležet na minimalistickém provedení pro koncového uživatele. Design je výrazný a čitelný; barevnost černobílá (protože digitální svět je znepokojivě přeplácaný barvami). Designové prvky v CSS včetně interakcí jsem si vytvořil a ladil ručně sám; tak dlouho, dokud mi nepřipadaly perfektní.

Poznámka k vývoji
Appka je napsána v jazyce Clojure (server) a ClojureScriptu (frontend). A ne, není navajbovaná, tedy její kód není generovaný synteticky pomocí AI. Díky tomu, že jsem appku vymýšlel hlavou během cest do práce, procházek se psem či usínání, a to do posledního detailu, a že se opírám o elegantní imutabilní přístup Clojure/Replicantu/Nexusu (a databáze Datalevin/Datascript), bylo její tvoření nesmírně zábavné a poučné (i pokud jde o architekturu).
Psal jsem tedy každý kódu řádek rukama (a někdy nohama), a tak myslím i zpětně porozumím většině kódu. LLM chatbota (různé modely) jsem ale používal: jako doprovod, kdy jsem instruoval systém, aby se vyhýbal generování konkrétního kódu a odpovídal mi otázkami. Když jsem se dlouhodoběji seknul, obdržel jsem po zadání dotazu další návodné otázky (ne vždy byly zrovna správné, ale budiž) a to mě odháčkovalo.
Vedle LLM mi bylo ctí konzultovat s Chrisem Johansenem (tvůrcem Replicantu) a dalšími členy Clojure komunity (hledejte Clojurians na Slacku a Zulipu); je vstřícná, chytrá a záleží jí na myšlenkách za kódem. Považuju za zásadní ptát se při učení expertů–lidských bytostí, než být na to „sám s botem”, nebo jej dokonce nechat aplikaci nakódovat. Jako programátor-hobbista nespěchám za výsledkem a výdělkem; mé potřeby jsou jiné: bavit se, experimentovat, překonávat dosavadní limity svých schopností a učit se.
Slabá místa? Najdou se.
Například musíte ohlídat, aby měl uživatel vašeho seznamu stále přístup k adrese, kterou jste mu poslali. Poslat ji přes SMS může znamenat, že ji pak nebude umět přenést na desktop, takže zaslání e-mailem je na začátku lepší, e-mail mají lidé obvykle všude.
Také je vhodné neotvírat seznam na veřejném či sdíleném zařízení, kde se střídají cizí lidé, tedy pokud jej nechcete zpřístupnit. Prohlížeč si totiž zapamatuje Dotolist seznamy včetně vašich přístupových tokenů (tyto stopy lze smazat ručním vymazáním cache vč. local storage).
Pokud omylem nasdílíte lidem své správcovské URL (místo uživatelského), není v tuto chvíli způsob, jak dodatečně změnit tuto adresu, aby příjemci přestala fungovat, kromě smazání seznamu (funkcionalitu změny tokenu ale přidělám).
A hypoteticky: kdyby někdo odposlouchával vaše internetové spojení a zachytával navštívené adresy, mohl by se dostat k vašemu seznamu.
Proto platí: do Dotolistu raději nevkládejte kritické a privátní údaje, čísla kreditních karet apod. :) A vůbec: bez VPN se stejně raději nepřipojujte, jak radí hacker Karásek.
Tak co myslíte? Vyzkoušíte Dotolist na nějakém miniprojektu a dáte mi vědět, jak to šlo? Jinak mé monochromní appky našly svůj domov a už mám dva další koncepty na rozšíření portfolia.
- 🙋možnost ptát se pozvaných expertů v rámci Q&A callů
- 🤝 možnost výměny zkušeností s komunitou lifehackerů
- 📝 velké články
- 🩳 kraťasy
- 📧 lifehackerletter (legendární newsletter + přístup přes web)
- ⭐ bonusový obsah (archiv Q&A callů s hosty, aktivní spojení se mnou přístup do archívu, fulltext callů)
- 🍻 klubová setkání v Praze a Brně s výměnou zkušeností